O mé nezodpovědnosti.

4. března 2013 v 21:48 | ~Detty |  O všem a ničem.
Jeden by neřekl, co dokáže sluníčko a příjemně strávený den, či spíše odpoledne. I když dnes to ani v té škole nebylo k zahození.. Stále se cítím dobře, ačkoliv jsem v noci téměř nespala. Došly mi léky na astma a tak teď již pár dní žiji v nekonečném astmatickém záchvatu.

Kdybych žila v pohádce, jmenovala bych se zajisté Odette the Irresponsible. Projevuje se to mimo jiné mým věčným chozením pozdě. Nejen do školy, ale kamkoliv. Když jsem se pokoušela brigádničit na farmářských trzích a domluvila jsem si první pracovní den, měla jsem být v půl osmé na Jiřáku. V osmprobudil telefonát od šéfové, která se omlouvala, že má zpoždění. Když jsem jí odvětila, že mám také menší zpoždění, byla vážně nadšená. Když jsem na místo dorazila o hodinu a půl později, než bylo domluveno, lítaly jí blesky z očí. Když jsem šla brigádničit podruhé, také jsem přijela pozdě a ještě se zvládla ztratit. Poté už mě z nějakého důvodu nekontaktovala. Hmm.

Do školy chodím pozdě také prakticky každý den, a když ne, tak vybíhám schody a se skučením předbíhám do třídy vcházejícího profesora. Jediné mé štěstí je, že naší třídní profesorce by náleželo přízvisko Even More Irresponsible. Sama má ve všem takový zmatek, že na počítání pozdních příchodů jí nezbývá čas. Nebo se jí prostě nechce.

A další část mé nezodpovědnosti tedy spočívá v neřešení věcí, nebo spíše jejich odkládání (á, na scénu přichází oblíbené slovo - prokrastinace), dokud mě nějak - velmi - negativně neovlivňují. Dochází mi léky? To počká. Nemůžu dýchat? A sakra. Několik nocí nemůžu spát? To musím ihned řešit, pročjsemtonechalažnateď?!? (Příště se to nestane! háhá). K doktorce jsem se objednávala na poslední návštěvě před několika měsíci a termín jsem si nikam nezapsala. Díky bohu se mi ho podařilo nějakým způsobem udržet v hlavě a dnes mi ho po telefonu potvrdili - objednaná jsem na zítra ráno. Tak ještě jedna bezesná noc a mám zase na pár měsíců klid.

Špatnou a nezodpovědnou věcí, které se často a ráda dopouštím, je kouření. Jsem (a toto jsem si přiznala nedávno) závislá na nikotinu a každému je jasné, že s astmatem to dohromady nejde. Navíc mám vrozenou nedomykavost chlopně, což u mě naštěstí není nic vážného a často to zapomínám doktorům zmínit. Když jim to mezi řečí říkám při některé z dalších návštěv, většinou vyděšeně koukají a ťukají novou informaci do počítače, ale u mě opravdu o nic nejde. Na kardiologii se stále (no, jednou za 2 roky na preventivní prohlídce) diví, jak jsem se k nim vůbec dostala. Dříve jsem také často a ráda kouřila marihuanu (a také teprve nedávno jsem si přiznala, že to bylo skutečně často a že jsem s tím možná měla problém.. ale o tom jindy) a byla jsem proslulá kombinací - v jedné ruce joint, ve druhé inhalátor.

Pravdou zůstává, že kouřím ráda, ne snad, že bych si přišla drsná (z toho už jsem, doufám, vyrostla), vím, že je to hloupý zlozvyk (stejně jako mé věčné kousání nehtů - blééé), ale je fajn třeba při učení do noci (častý výsledek mé prokrastinace) na chvíli vypnout, vylézt na balkón a strávit pár ničím nerušených chvil s kamarádkou cigaretou. Při návštěvě hospod a kaváren jsem zvyklá mít cigaretu v ruce a divoce gestikulovat. Pak tu máme čekání na tramvaj, vztek, smutek, nudu... No, asi jste to už slyšeli. Přestat kouřit bych chtěla, ale v blízké budoucnosti to v plánu nemám.

O mé nezodpovědnosti by se dalo mluvit hodiny a hodiny, například teď přede mnou leží - konečně - vytištěná a svázaná seminární práce, která měla být odevzdaná ve čtvrtek. Vzhledem k tomu, že tento článek měl být původně úplně o něčem jiném, to k tomuto tématu zatím stačí. :)

Krásný zbytek večera (či dne).

~Detty
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdenička Zdenička | 18. dubna 2013 v 14:42 | Reagovat

Mluvíš mi z duše nezodpovědnost a odkládání jsou moje druhá jména. Přitom sem na to už tolikráááát doplatila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama